TYMY - Středisko volného času, p.o. Holešov

Jak nás kontaktovat

  • +420 734 358 563
  • +420 573 396 928
  • vsetuly@centrum.cz
  • Sokolská 70, Holešov 769 01

Blížící se akce

Výlety a zájezdy za kulturou

Alba na Rajčeti

Webové stránky kroužků

Sponzoři



Spolupracující organizace

Středisko volného času TYMY - ekatalog.czStř ediska volného času - ekatalog.cz

Tymy na Facebooku

Přihlášení

Vyhledávání

...a nastal nám adventní čas

V neděli 3. prosince začínáme odpočítávat čas do vánočních svátků. Podle křesťanských zvyků tak nastává advent. Toto období se dělí do čtyř týdnů. Původně se jednotlivé týdny nazývaly: 4. týden do příchodu spasitele, 3. týden do příchodu spasitele atd. V moderní době ale dostaly názvy jiné: železná, bronzová, stříbrná a zlatá neděle. Pro připomenutí se v domě zapaluje svíčka na adventním věnci, celkem tedy čtyři. Pojďme se seznámit s několika tradicemi, které se k tomuto času vážou… Čas čekání na vánoční svátky je dodnes opředen čímsi tajemným, sváteční náladou, lidskou vzájemností, přátelstvím. Je to čas kdy lidé mají k sobě blíž. A tak se zastavme v předvánočním shonu a připomeňme si tradice a zvyky, které našim předkům pomáhaly překonávat nepříznivé přírodní podmínky a zpříjemnit si dlouhý zimní čas.

4. prosince na sv. Barboru chodívaly po vesnici Barborky. Ženy a dívky zahalené do bílých prostěradel měly v jedné ruce košík s ovocem a perníčky, v druhé ruce metlu. Tento zvyk se neudržel, ale přežil do dnešních dnů krásný zvyk, věnovat dívce nebo ženě třešňovou větvičku. Když některá větvičku nedostala, šla si jí nařezat sama. Větvička se postavila do vody a podle rozkvetlých květů se věštilo u svobodné, zda se vdá, u vdané, zda bude mít v příštím roce štěstí. Dnes už se nevěští, ale rozkvetlá větvička jistě zkrášlí vánoční stůl.

6. prosince na sv. Mikuláše už v 16. století obcházeli žáci koledou. V 19. století Mikulášské průvody měly vedle hlavní postavy Mikuláše ještě další aktéry průvodu, a to hajduky, muzikanty, masky, anděly, čerty a mnoho dalších. Dnes se mikulášské nadělování většinou odbývá doma u obdarovaných. Na začátku 20. století se v této době pořádaly v řadě měst mikulášské trhy s pečivem, marcipány, sušeným ovocem, drobnými hračkami a papírovými Betlémy.

13. prosinec je zasvěcený svaté Lucii. Dnes nám zbylo jen pořekadlo „Lucie noci upije a dne nepřidá“. Není ovšem pravdivé, protože „noci upíjet“ začne až po slunovratu, který letos připadá na 22. prosince. Kalendářní pranostiky a pořekadla bývají velice přesná. Kde je tedy chyba? Stalo se to ve středověku mezi starým Juliánským kalendářem a skutečným slunečním časem. Tato pranostika platila ve 14. a 15. století. Když se kalendář zreformoval, pořekadlo pozbylo svého významu, ale v ústním podání žije dále. V mnohých vesnicích chodily průvody Lucek. Vcházely do stavení, předváděly improvizovaná představení a zase šly dál. Bez odměny, jen pro trochu radosti a legrace. I takto si lidé krátili dlouhé zimní večery.

Adventní čas se vedle příprav na Vánoce využíval také k návštěvám sousedů. Při těchto setkáních se předl len nebo dralo peří. V období do Vánoc se především nesmělo jíst maso teplokrevných živočichů. Postním jídlem tedy byla ryba, jako studenokrevný živočich. Do postního jídelníčku patřily zapražené polévky, kaše, zejména hrachová, čočková, nemaštěné vdolky, ovoce a pučálka, což bylo oblíbené jednoduché postní jídlo z hrachu. Ten se dával asi tři dny předem naklíčit a potom se prudce opražil. Buď přímo na plátu nad otevřeným ohněm, nebo později se hrách opražil na tuku a pak dochutil pepřem. Kdo měl rád sladké, použil med. Bývalo to jídlo skromné, ovšem z dnešního pohledu i zdravé. A určitě by nebylo od věci, kdybychom alespoň část z těchto pokrmů zařadili do našeho jídelníčku i dnes…